Smrt v Prokopském údolí, cesta okolo hřbitova Verified

Smrt v Prokopském údolí, cesta okolo hřbotiva

Na jinonickém hřbitově v Praze probíhal toho dne pohřeb místního holiče. Smuteční tóny dechovky provázely rakev, vynášenou z kostelíku svatého Vavřince. Jen málo z lidí, kteří se přišli s nebožtíkem rozloučit, zahlédlo, jak kolem hřbitovní zdi prochází dvojice třináctiletých děvčat. Byli to poslední svědkové, kteří viděli Janu a Jarmilu naživu… Kromě jejich vraha.

14.55 Na místním hřbitově probíhá pohřeb místního holiče Josefa Hettnera. Několik lidí spěchajících k obřadu vidí dívky, procházející jinonickým náměstím.
15.00 Ladislav Vojtěch (nar. 1908) vypověděl do protokolu jako svědek: „Byl jsem na hřbitově, ještě než začal pohřeb pana Hettnera. Zaléval jsem kytky na našem rodinném hrobě, omýval jsem náhrobek a podobně… Náhodným pohledem přes zeď jsem si všiml, že kolem hřbitova procházejí směrem ven z obce dvě dívky. Znal jsem je od vidění, víc tu malou Kamenovovou. Právě v tu chvíli zazněly tóny smuteční hudby, to jak z kostela vynášeli Hettnerovu rakev. Zvuky kapely na chvíli upoutaly pozornost obou dívek, zběžně se podívaly směrem, odkud hudba zazněla… Ale pořád pokračovaly v chůzi. Pokud jsem viděl na cestu, nikdo za nimi nešel.“

Krátké intermezzo na hřbitově. Postojíme u hrobu Jarmily Kamenovové, naší pozornosti neunikne ani místo posledního odpočinku Josefa Hettnera, místního holiče, jehož pohřeb tehdejší události poněkud zvláštně rámoval.
„Já tu tenkrát byla,“ vypráví si s námi čiperná paní, které by málokdo hádal sedmdesátku. „Viděli jsme přes zeď, jak jdou holky kolem.“

no, to už víme z protokolů. Jarmilu s Janou upoutaly nakrátko tóny smuteční hudby, ale muzika jejich mladých srdcí zněla určitě jiným rytmem. Krátce, míjivě se potkaly se Smrtí – zanedlouho už to mělo být doopravdy…

Zdroj, odkazy:

https://www.databazeknih.cz/knihy/lovec-prizraku-lovec-prizraku-vrazdy-ktere-sokovaly-republiku-218897